Senátoři chtějí zrušit část novely stavebního zákona

Skupina sedmnácti senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých zákonných ustanovení přijatých poslední novelizací stavebního zákona. Návrh, který zpracoval advokát Petr Svoboda, podpořili Eliška Wagnerová, Jiří Šesták, Petr Orel, Alena Dernerová, Ladislav Kos, Libor Michálek, Václav Láska, Zdeněk Papoušek, Jiří Dienstbier, František Bublan, Jitka Seitlová, Eva Syková, Renata Chmelová, Václav Hampl, Lumír Kantor, Jiří Carbol a Miluše Horská.

Senátoři v návrhu napadají jednak část novelizovaného znění § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, která ruší možnost účastenství spolků ve správních řízeních vedených stavebními úřady podle stavebního zákona, pokud se o záměru nevede proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dále v něm napadají tři nové odstavce 9 až 11 v § 4 stavebního zákona, které zásadním způsobem omezují možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona. Napadená ustanovení nebyla součástí původního vládního návrhu novely stavebního zákona, ale byla do něj zařazena až pozměňovacími návrhy poslanců v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Senátoři se domáhají zrušení uvedených ustanovení z důvodu jejich rozporu s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou.

V části, která napadá omezení práva spolků na účastenství ve správních řízeních, je návrh odůvodněn tím, že jde o nepřiměřené omezení základního práva rezidentů domáhat se stanoveným postupem svých práv na užívání majetku, popřípadě práv na přístup do krajiny a na obecné užívání veřejné zeleně a lesa. V důsledku novelizace totiž všichni lidé, kteří sice žijí v okolí budoucího středně velkého stavebního záměru dotýkajícího se přírody v místě jejich bydliště, ale nemají vlastnické právo k sousedním pozemkům nebo stavbám, zcela ztrácejí možnost ovlivnit rozhodování stavebního úřadu o umístění a povolení takového záměru. Zákonná úprava jim doposud zaručovala účastenství v řízení alespoň prostřednictvím spolků. Novelizací však tuto možnost bez náhrady ztratili. A to je z hlediska ústavních principů nepřiměřené.

V části, která napadá omezení možnosti přezkumu závazných stanovisek z hlediska jejich souladu se zákonem, je návrh odůvodněn tím, že zákon zavádí zcela zvláštní režim, který bez legitimního důvodu výrazně omezuje ochranu zákonnosti a veřejného zájmu jen řízeních podle stavebního zákona a převážně jen ve prospěch stavebníků. Taková úprava je v rozporu jednak s ústavním principem, podle něhož je ČR „právní stát“, jednak s ústavním principem rovnosti ochrany vlastnického práva všech vlastníků, neboť privileguje v řízení podle stavebního zákona stavebníka v porovnání s ostatními účastníky řízení, zejména s vlastníky sousedních pozemků a staveb.

Návrh senátorů vychází ze stanoviska 22 akademiků ze 4 právnických fakult, které bylo předloženo Senátu a Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu novely v květnu tohoto roku.