Šesták: Dál budu tlačit na dostavbu D3 a lišovského obchvatu

Jihočeská redakce MF DNES oslovila všechny kandidáty na senátory s pěti otázkami. Zde jsou mé odpovědi.

Proč chcete být senátorem? 

Protože nerad odcházím od rozdělané práce. Jako místopředseda Senátu nabízím Jihočechům pokračování mé dosavadní služby a své zkušenosti, které jsem získal jako ředitel Jihočeského divadla a během mé práce v Senátu.

V jakém výboru byste rád pracoval? 

Čtyři roky jsem pracoval ve výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu. Od listopadu 2016 mám jako místopředseda Senátu na starost agendu týkající se organizace a fungování celé horní komory.

Jak chcete v Senátu lobbovat za zájmy Jihočechů? 

Jako dosud: budu chodit za ministry, jednat s poslanci, organizovat veřejná slyšení. V kraji budu pokračovat v „přátelském tlaku“ na ŘSD, abychom se brzy dočkali lišovského obchvatu a dálnice do Rakouska.

Jaké máte politické zkušenosti? 

V letech 2010 až 2016 jsem byl členem českobudějovického zastupitelstva, z toho čtyři roky v radě města. Od podzimu 2012 jsem senátorem za Budějovicko a Třeboňsko.

Kam chodíte na oběd?

Většinou do hostince U Tří sedláků poblíž mé kanceláře. V Praze do senátní jídelny. Někdy obědvám mé oblíbené jídlo – dva rohlíky a lahev mléka.

Desítky let trvající příprava dálnic? Senátoři žádají ministerstvo dopravy o korektní analýzu příčin

Viník žalostného stavu naší dálniční sítě byl konečně nalezen. Alespoň tak se to může jevit z mediálně akcentovaných prohlášení představitelů některých ministerstev, Ředitelství silnic a dálnic a stavebních lobby. V prohlášeních posledních dnů deklarují jako hlavní příčinu pomalého postupu přípravy dálničních a silničních staveb opakované obstrukce odvolávání a soudních žalob nevládních a občanských sdružení a vlastníků nemovitostí.
Mediálně akcentovaná tvrzení se liší od dokumentů zpracovaných a zveřejněných ze strany nevládních organizací. Například výzkum provedený na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na vzorku 4200 územních řízení z roku 2013 ukázal, že sdružení se účastnila 251 územních řízení, což představuje necelých šest procent řízení. V pouhých 17 případech podala odvolání a jen ve dvou případech ze zmíněných 4200 řízení sepsala žaloby. K soudu se dostalo pouhých 0,047 procenta územních rozhodnutí.
Poslední novela stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí se zdůvodněním odstranění hlavních příčin pomalé přípravy staveb zásadně omezila účast sdružení a spolků v procesech přípravy a rozhodování stavebních úřadů. Oslabena byla také pozice vlastníků nemovitostí a obcí. Ministryně pro místní rozvoj představila principy dalšího návrhu nového stavebního zákona, jehož teze vychází opět z uvedených tvrzení. Bohužel žádná analýza nebo rozbor příčin pomalé přípravy a procesů povolování však nebyl zpracován ani předložen.
Sedm senátorů se proto obrací písemnou žádostí na ministra dopravy o zajištění objektivní analýzy skutečného stavu a poskytnutí stanoviska obsahujícího doložitelné informace příčin více než desítku let trvajícího procesu přípravy a povolování prioritních dálničních staveb. Zájmem zákonodárců je mít k dispozici objektivní a nezpochybnitelné podklady pro zákonodárnou činnost, která by měla vést k odstranění příčin dalšího prodlužování špatného stavu české dálniční a silniční sítě.
Senátoři za nejvhodnější považují provedení analýzy na sledovaných jedenácti dálničních stavbách, pro které byla vydána výjimka ověření EIA (dle usnesení vlády č. 722 ze dne 24. 8. 2017).
prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Ing. Bc. Anna Hubáčková
Renata Chmelová
Mgr. Šárka Jelínková
PhDr. Zdeněk Papoušek
RNDr. Jitka Seitlová
Mgr. Jiří Šesták, Ph.D.

Lišovský obchvat čeká na projektovou dokumentaci

Obchvat Lišova a Štěpánovic patří spolu s dálnicí D3 k dopravním prioritám v mém senátním obvodu Budějovicko – Třeboňsko. Na jeho přípravě teď nejvíc dělají projektanti, kteří připravují dokumentaci pro územní rozhodnutí a pro stavební povolení. V červenci by Ředitelství silnic a dálnic mělo vypsat soutěž na zpracování bezpečnostního auditu.

Lišovský obchvat nepotřebuje posouzení podle EIA

Obchvat Lišova a Štěpánovic nemá významný vliv na životní prostředí a není nutné jej posuzovat v rámci procesu EIA (=Environmental Impact Assessment; vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Tak zní dnes zveřejněné rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Jeho zaměstnanci v uplynulých čtyřech týdnech vyhodnocovali odborná stanoviska České inspekce životního prostředí, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje či referátů životního prostředí v Českých Budějovicích a Třeboni.

„Dotčené správní orgány neměly k záměru zásadní připomínky. Krajský úřad proto v souladu se zákonem rozhodl, že záměr stavby lišovského obchvatu nemusí být vyhodnocen podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, což by jeho přípravu zdrželo o několik měsíců,“ uvedl předseda Sdružení pro obchvat Lišova a Štěpánovic, senátor Jiří Šesták.

„Rozhodnutí krajského úřadu vítáme stejně jako každý krok, který povede k urychlené výstavbě obchvatu a tím ke snížení neúnosné dopravní zátěže v Lišově a Štěpánovicích. Jak vyplývá z loňského dopravního průzkumu, Lišovem každý den projede téměř třináct tisíc vozidel, z toho téměř tisíc nákladních aut,“ řekl místopředseda Sdružení, starosta Lišova Jiří Švec.

Budoucí více než devítikilometrový obchvat se východně od Českých Budějovic napojí na stávající čtyřpruhovou silnici. V prostoru nové mimoúrovňové křižovatky Klauda dojde ke snížení počtu jízdních pruhů ze čtyř na dva. Následně trasa povede jižně od Lišova a severně od Štěpánovic. Zhruba v polovině obchvatu vznikne mimoúrovňová křižovatka zajištující napojení Lišova od západu a Štěpánovic od východu. V trase je navrženo devět mostních objektů a dvě protihlukové stěny. Předpokládaná cena obchvatu, který se stane součástí katastrálních území Jivna, Lišova, Štěpánovic a Třeboně, činí podle odhadu investora stavby, Ředitelství silnic a dálnic, jednu miliardu korun.

Lišov je o další krok blíže k obchvatu města

Mnohé z téměř 13 000 vozidel projíždějících v průměru městem pofrčí po nové komunikaci. Starosta Jiří Švec je potěšen: “Z naší strany stavbě obchvatu nic nebrání. Podepsali jsme smlouvu s budějovickým Ředitelstvím silnic a dálnic o převodu dokončených stavebních objektů, které se po dostavbě obchvatu stanou majetkem města,“ uvedl starosta. Těší ho, že oproti původnímu návrhu, v němž mezi deseti objekty figurovaly dva mosty, zahrnuje smlouva pouze jeden. Ekodukt mezi Budějovickou a Třeboňskou kotlinou totiž zůstane v majetku státu. „Měli jsme obavu, že na údržbu 40 m dlouhého a 15 m širokého ekoduktu pro přechod zvěře nebudeme mít prostředky,“ okomentoval Jiří Švec, proč se mu ulevilo. Lišov bude spravovat jednoduchou 6metrovou konstrukci situovanou na jih od města k rybníku Koníř a nové polní komunikace podél obchvatu nezbytné pro majitele, aby se dostali na pozemky obchvatem rozdělené či odříznuté.
Další fáze vedoucí k výstavbě jsou již na budějovickém Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Jeho ředitelka Vladimíra Hrušková nám řekla: „V únoru jsme předložili podklady, jako je nový biologický průzkum, hluková studie, rozptylová studie, a požádali v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., O posuzování vlivů na životní prostředí, o zjišťovací řízení na stavbu. Rozhodnutí jsme ale dosud neobdrželi.“ Do zahájení stavby schází řada kroků. Pro zpracování podkladů ke stavebnímu povolení je nutná např. aktualizace dokumentace k územnímu rozhodnutí, po jehož vydání mohou začít výkupy pozemků. Nová komunikace, která sníží dopravu ve městě, povede jižně od Lišova a severně od Štěpánovic až k areálu BEST. Obchvat Lišova měří přes 9 km a navazující úsek Vranín – Třeboň je tříkilometrový.
Zdroj: Deník (6.4.2017)

Zástupci Sdružení domluvili s ŘSD další fáze přípravy lišovského obchvatu

Další pracovní schůzka k přípravě lišovského obchvatu se dnes uskutečnila v kanceláři ředitelky jihočeské správy Ředitelství silnic a dálnic Vladimíry Hruškové. Za Sdružení pro obchvat Lišova a Štěpánovic se jí zúčastnili senátor Jiří Šesták a starosta Lišova Jiří Švec, který požádal Vladimíru Hruškovou o zprostředkování jednání vedení města s projektanty zpracovávajícími podklady pro projektovou dokumentaci. V návaznosti na výsledek tohoto jednání se lišovské zastupitelstvo bude zabývat “smlouvou o převodu dokončených stavebních objektů”, jejíž schválení podmiňuje další fázi přípravy obchvatu. Zástupci města Lišov a ŘSD se kvůli důležité stavbě znovu sejdou v lednu 2017.
2016-12-16-08-45-30

Lišovský obchvat: opatrný optimismus

Pokud nebude nutné posuzovat vliv lišovského obchvatu na životní prostředí, začne se příští rok s výkupy potřebných pozemků pro budoucí devítikilometrovou silnici. To je hlavní zpráva z dnešního jednání Sdružení pro obchvat Lišova a Štěpánovic, které se konalo na lišovské radnici. Pracovní schůzky, kterou svolal místopředseda Senátu a předseda Sdružení Jiří Šesták, se zúčastnili starostové Lišova Jiří Švec, Třeboně Terezie Jenisová, Štěpánovic Václav Kopačka a tajemník třeboňského městského úřadu Aleš Valder.
„Aktuální informace z jihočeské správy Ředitelství silnic a dálnic dávají důvod k opatrnému optimismu. Po novém roce budeme znát výsledek zjišťovacího řízení procesu EIA, tedy zda pro lišovský obchvat bude nezbytné vypracovat podrobné zkoumání vlivu stavby na životní prostředí. Pokud se potvrdí předpoklad, že další prověřování není nutné, v dubnu 2017 by ŘSD požádalo o vydání územního povolení a ještě v témže roce zahájilo výkupy potřebných pozemků. Tento ideální scénář pochopitelně předpokládá velmi aktivní spolupráci všech dotčených institucí, o které mne však ubezpečili jak starostové, tak ředitelka jihočeské správy ŘSD Vladimíra Hrušková, s níž jsem se dnes také setkal,“ uvedl Jiří Šesták. Současně starosty informoval, že celému procesu posouzení o vlivu na životní prostředí (EIA) se naopak s největší pravděpodobností nevyhne připravované „narovnání“ silnice mezi Vranínem a Třeboní. Úsek se totiž nachází v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
Lišovský obchvat se na stávající silnici vedoucí z Českých Budějovic napojí v místě zvaném Na Klaudě, kde dojde ke snížení počtu jízdních pruhů ze čtyř na dva. Komunikace povede jižně od města Lišov a severně od obce Štěpánovice až k areálu stavební společnosti BEST.
Podle dopravního průzkumu Vysoké školy technické a ekonomické projede Lišovem denně v průměru 12735 vozidel. Od roku 2000 tak intenzita dopravy v tomto jihočeském městě narostla o téměř 27 procent. Studie dále ukázala, že 86 procent řidičů ve městě nedodržuje předepsanou rychlost.
Ze statistik ministerstva vnitra pak vyplývá, že na devítikilometrovém úseku vedoucím přes Lišov a Štěpánovice se jen mezi roky 2007 a 2015 stalo 260 nehod. Více než třetina měla pro jejich účastníky zdravotní následky, deset nehod skončilo těžkým zraněním a pět smrtí. Ekonomické ztráty nehod, které zahrnují hmotné škody, náklady na zdravotní péči nebo výdaje na práci záchranářů, přitom přesáhly částku 200 milionů korun.
161202_01-rsd
Předseda Sdružení pro obchvat Lišova a Štěpánovic Jiří Šesták na jednání s ředitelkou jihočeské správy Ředitelství silnic a dálnic Vladimírou Hruškovou. / 2.12.2016
161202_02-lisov
Na lišovské radnici se uskutečnilo pravidelné setkání členů Sdružení pro obchvat Lišova a Štěpánovic. Vedle místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka se ho zúčastnili také starostka Třeboně Terezie Jenisová, tajemník třeboňského městského úřadu Aleš Valder, starosta Lišova Jiří Švec a starosta Štěpánovic Václav Kopačka. / 2.12.2016

Deník.cz: Lišovu se obchvat zase vzdaluje

Nekonečné kolony osobních automobilů, kamionů a autobusů, takový obrázek skýtá Lišov v pracovní dny a často i o části víkendu. Místní už netrpělivě vyhlížejí stavbu slíbeného obchvatu. Územní řízení, které bylo ukončené v roce 2014, se ale vrátí na svůj začátek. Kvůli procesní chybě.

Celý článek si přečtěte na webu Českobudějovického deníku.

 

Lišovský obchvat čeká nové územní řízení

Stavba lišovského obchvatu se zpozdí, silnice do Třeboně má naději. Tak lze stručně shrnout výsledek dnešního jednání senátora Jiřího Šestáka, starostky Třeboně Terezie Jenisové, starostů Lišova Jiřího Švece a Štěpánovic Václava Kopačky s ředitelkou jihočeské správy Ředitelství silnic a dálnic Vladimírou Hruškovou.
„Po skončení územního řízení pro stavbu lišovského obchvatu krajský úřad v červnu 2014 upozornil na to, že řízení nebylo vypsáno v souladu s tehdy platnou legislativou. Hrozilo, že pokud by se někdo proti územnímu rozhodnutí odvolal, soud by mu dal s ohledem na tuto procesní chybu zcela určitě za pravdu. Nyní jsme tedy v situaci, kdy se aktualizuje záborový elaborát a další podklady nutné pro nové územní řízení, které bude podle odhadů ŘSD zahájeno v lednu 2016,“ popisuje aktuální fázi přípravy lišovského obchvatu senátor Jiří Šesták (HOPB).
„Dobrou zprávou pro všechny, kdo cestují mezi Českými Budějovicemi a Třeboní, oproti tomu je, že se pokročilo v plánech na úpravu nebezpečného úseku za Vranínem. Záměr příslušného projektu už byl předán k posouzení na ministerstvo dopravy. V uplynulých osmi letech se na pětikilometrovém úseku mezi areálem společnosti Best a vjezdem to Třeboně stalo téměř sto nehod. Padesát pět mělo pro jejich účastníky zdravotní následky, šest nehod skončilo těžkým zraněním a jedna smrtí. Ekonomické ztráty těchto nehod, které zahrnují hmotné škody, náklady na zdravotní péči nebo výdaje na práci záchranářů, přitom přesáhly částku 107 milionů korun. Jsem proto moc rád, že paní ředitelka Hrušková z ŘSD dodržela své slovo a ‚popohání‘ své kolegy v Praze, abychom se co nejdříve dočkali kvalitního silničního spojení mezi Českými Budějovicemi a Třeboní v celé jeho délce,“ dodává Jiří Šesták.
151016_rsd

Jihočeské ŘSD má nového šéfa

150304_rsdVlastně, abych byl přesný, novou paní šéfovou. Včera byla totiž do čela jihočeského Ředitelství silnic a dálnic jmenovaná Vladimíra Hrušková, a tak jsem jí přišel popřát hodně úspěchů v její práci.
Mám ze schůzky dobrý pocit. Dohodli jsme se na intenzivní spolupráci týkající se obchvatu Lišova a Štěpánovic a na přípravě projektu, který by měl vyřešit narovnání silnice mezi Vranínem a Třeboní.
Pokud jde o jihočeské silnice, zůstává samozřejmě nadále prioritou co nejrychlejší výstavba dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 (od Třebonína na státní hranici s Rakouskem). Snad se i zde konečně blýská na lepší časy – zrovna v těchto dnech si stavební firmy připravují zázemí pro stavbu dvou nových dálničních úseků, z Veselí nad Lužnicí do Bošilce (5,1 km) a z Borku do Úsilného (3,2 km).