Šesták: Dál budu tlačit na dostavbu D3 a lišovského obchvatu

Jihočeská redakce MF DNES oslovila všechny kandidáty na senátory s pěti otázkami. Zde jsou mé odpovědi.

Proč chcete být senátorem? 

Protože nerad odcházím od rozdělané práce. Jako místopředseda Senátu nabízím Jihočechům pokračování mé dosavadní služby a své zkušenosti, které jsem získal jako ředitel Jihočeského divadla a během mé práce v Senátu.

V jakém výboru byste rád pracoval? 

Čtyři roky jsem pracoval ve výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu. Od listopadu 2016 mám jako místopředseda Senátu na starost agendu týkající se organizace a fungování celé horní komory.

Jak chcete v Senátu lobbovat za zájmy Jihočechů? 

Jako dosud: budu chodit za ministry, jednat s poslanci, organizovat veřejná slyšení. V kraji budu pokračovat v „přátelském tlaku“ na ŘSD, abychom se brzy dočkali lišovského obchvatu a dálnice do Rakouska.

Jaké máte politické zkušenosti? 

V letech 2010 až 2016 jsem byl členem českobudějovického zastupitelstva, z toho čtyři roky v radě města. Od podzimu 2012 jsem senátorem za Budějovicko a Třeboňsko.

Kam chodíte na oběd?

Většinou do hostince U Tří sedláků poblíž mé kanceláře. V Praze do senátní jídelny. Někdy obědvám mé oblíbené jídlo – dva rohlíky a lahev mléka.

Budějovicko a Třeboňsko je krajinou mého života

Senátorem je Jiří Šesták od roku 2012, od roku 2016 je i místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky. Také letos bude usilovat o hlasy jihočeských voličů. Na otázky čtenářů Deníku odpovídal v online rozhovoru.

Na Srubci obec už léta slibuje vlastní školu, ale stále nic a my musíme jezdit na druhou stranu Budějovic. Nevíte, jestli se to dá nějak řešit?

Pro obec Srubec a jeho obyvatele je to velmi nešťastná situace. Srubec je jedinou obcí nad tři tisíce obyvatel v České republice a jednou ze čtyř obcí nad dva tisíce obyvatel, která nemá vlastní školu. Je to důsledek překotného nárůstu obyvatel v posledních dvaceti letech a včasného neřešení situace. Osobně jsem se před několika měsíci v této věci sešel s ministrem školství, ministryní pro místní rozvoj a ministryní financí a žádal je o pomoc státu při financování výstavby školy. Informace o těchto jednáních jsem podal vedení obce.

Jak to dnes vypadá s otáčivým hledištěm? Podílíte se ještě nějak na jeho řešení?

Jsem členem komise ministra kultury pro řešení otáčivého hlediště. Před necelými dvěma týdny jsem nového pana ministra kultury navštívil a s problematikou otáčivého hlediště jsem ho seznámil z pohledu divadelního. Požádal jsem ho o brzké svolání naší komise, abychom řešení nalezli co nejdříve. Situace, kdy se problematikou otáčivého hlediště zabývá za uplynulých pětadvacet let již šestnáctý ministr kultury, samozřejmě věci neprospívá, protože se často vracíme vždy o několik kroků zpět.

Celý online rozhovor si můžete přečíst na webu Denik.cz.

Otáčivé hlediště vytvořil Joan Brehms před 60 lety, dnešní podobu zavrhl

Před šedesáti lety se diváci poprvé povozili na malém otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Dnes je to nejznámější česká divadelní scéna pod širým nebem. Tvůrcem točny byl Joan Brehms, scénograf, grafik a divadelní architekt lotyšského původu. Do Československa se dostal v roce 1945 s Rudou armádou.

„Brehms celý život vytrvale usiloval o překonání omezujícího kukátkového divadla, o přiblížení se k novému jednotnému prostoru, o překonání rozděleného prostoru a vztahu tak, aby odpovídal našemu dnešnímu vícedimenzionálnímu vidění, slyšení a chápání života,“ podotýká Jiří Šesták, senátor a bývalý ředitel Jihočeského divadla.

Brehms však vždycky dbal na to, aby hlediště citlivě zapadalo do unikátní barokní zahrady. To se ale s přestavbou točny v letech 1988 až 1993 nepodařilo. Čtvrté, 650tunové hlediště pro 644 diváků Brehms odsoudil a nehlásil se k němu.

Celý článek si můžete přečíst na webu iDnes.cz.

Tvůrce otáčka má v krumlovských klášterech výstavu

Kdo čekal, že se na vernisáži výstavy věnované Joanu Brehmsovi, autorovi první krumlovské točny, budou řešit spory ohledně umístění hlediště v zámecké zahradě, ten se nedočkal, a to na ní mluvil i jeden z největších kritiků točny v zahradě, kastelán zámku Pavel Slavko.

„Pro mě je příznačné a silné, že výstava přichází právě do Krumlova,“ svěřil se na vernisáži Jiří Šesták, místopředseda Senátu ČR a bývalý ředitel Jihočeského divadla. „Krumlov je středobodem Brehmsova snažení, které spatřilo světlo světa v roce 1958.” Výstava Joan Brehms: scénograf/architekt/ malíř je k vidění v klášterech až do konce září.

Celý článek si můžete přečíst na webu Denik.cz.

Šedesát let otáčivého hlediště v Českém Krumlově

V pátek 6. června 1958 se poprvé otočilo tehdy malé otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku. Začal tak podivuhodný příběh originálního a ojedinělého divadla.

Uvádění divadelních představení ve volné přírodě je ve své podstatě návrat k principům divadla starého Řecka a snad ještě před něj. V divadle starého Řecka se dostáváme do „kosmického“ prostoru, který vytváří základní prvky života vůbec a tedy i lidské existence. Divadlo v přírodě se za určitých okolností stává „skutečností“, protože daleko snáze lze docílit dojmu splynutí prostoru, kde se odehrává divadelní příběh, s reálným prostorem diváka. Divák je daleko více součástí procesu tvoření. Příroda sama o sobě svou obrovskou silou inspiruje a podporuje emocionální vnímání.

Otáčivé hlediště je vlastně spojením mechanického elementu a imaginace v přírodním prostoru. Samotný princip je znám řadu století. Točnu použil poprvé Leonardo da Vinci při milánské slavnosti na počest Isabelly Aragonské.

V českých zemích byl významným představitelem tohoto úsilí scénograf a divadelní architekt Joan Brehms, autor řady řešení divadelního prostoru jako celku, který dal v roce 1958 vzniknout otáčivému hledišti v barokní zahradě českokrumlovského zámku. Brehms celý život vytrvale usiloval o překonání omezujícího kukátkového divadla, o přiblížení se k novému jednotnému prostoru, o překonání rozděleného prostoru a vztahu tak, aby odpovídal našemu dnešnímu vícedimenzionálnímu vidění, slyšení a chápání života.

Výjimečnost romantického anglického parku s barokním zámečkem nabízí využití pro realistické kulisy či scénografické prvky, které vytvářejí a podporují konkrétní prostředí pro divadelní situaci. Anebo se nabízí možnost inscenovat dramatický text s průjezdy celým prostorem a permanentním „filmovým rozhýbáním“ scénického prostoru, což v uzavřené divadelní budově není téměř možné. Je ale také velikou výzvou pro samotné umělce na scéně, kteří zde, ve světle reflektorů, tvoří vlastním slovem, zpěvem či pohybem pod nekonečným nebem. Vyžaduje to však jinou hlasovou techniku, jiný pohyb a mnohdy i jinou fyzickou kondici.

Přírodní jeviště, do kterého je zasazeno otáčivé hlediště, je pro tvůrce výzvou k pokoře. Zasazení příběhu na opravdovou zemi, do opravdové přírody a pod skutečné noční nebe, umožňuje silný imaginativní prožitek, jehož důsledkem je uvědomění si sounáležitosti s přírodou, s jejími tvořivými silami, s posvátností Kosmu. Divák si odnáší silný citový zážitek z poznání, které je v umělém prostoru divadla, ale vlastně i v celém současném městském způsobu života potlačen a pozapomenut.

Je velmi zvláštní, ale i příznačné, že mluvíme-li o tomto divadle v přírodě, používáme slova z oblasti emotivní, citové. Skutečně, za desítky let existence hraní před otáčivým hledištěm se ukázalo, že filosoficky laděné hry, postavené především na racionalitě a logice slova, dominantní prostor noční přírody lehce nepřijímá a takový příběh mnohdy zůstává „viset“ v jakémsi vzduchoprázdnu. Stejně tak scénografie, která nerespektuje danost reálných stromů, chvění listů, atmosféru zataženého nebo hvězdného nebe, působí banálně až nepatřičně. Dramaturgie přinášející témata lyrická či lyricko-dramatická, může tvůrce přivést k doteku tajemství přítomné přírody. Komedie je komerčně vděčná volba, ale většinou zůstává před prahem tohoto tajemství.

Hledáme-li odpověď na mnohdy diskutovanou otázku, zda jsou divadelní představení na otáčivém hledišti, těšící se velikému diváckému zájmu, akcí především komerční, nebo jedná-li se i o umělecký proces a umělecké dílo, pak se dostáváme k tomuto rozcestí volby. Pokud tvůrci přistupují s pokorou k prostoru konkrétní přírody a neznásilňují ji, pokud ji respektuje autor díla, scénograf, režisér, skladatel hudby. Když pochopí, že mohou v souznění s prostorem konkrétní přírody příběh dotvářet, ale nikoli přetvářet. A když rozpoznají různé vlnové délky energií génia loci, pak je možné se potkat s velmi emotivně silným uměleckým dílem. Chrám přírody i divadelní umění zde mohou být v jednotě.

Ale je velmi lákavé jít snadnou cestou líbivosti a přitažlivé komerce a tajemství přírodního prostoru potlačit a následně tak i zapomenout na výjimečné umělecké možnosti, které nabízí fenomén tohoto divadla.

Otáčivé hlediště Joana Brehmse v zámecké zahradě v Českém Krumlově je významný a ojedinělým reprezentantem přírodního divadla s originálním řešením scénického prostoru. Princip otáčivého hlediště zasazeného do staletého anglického parku je velikou předností, kterou nedisponují ani velmi slavné open air scény /jezerní jeviště v Bregenz, Aréna ve Veróně, římské lomy u Neziderského jezera či středomořské řecké amfiteátry/.

Samotný fenomén otáčivého hlediště nebyl posledním výrazným pokusem Joana Brehmse jak řešit „divadelní prostor jako prostor nedělitelný s možností velké proměnlivosti a variabilnosti v průběhu představení“. Usazením otáčivého hlediště do přírody s otevřeným nebem se stalo ve vertikále součástí nekonečné dimenze. Tato úžasná možnost si ale vybrala i svou daň. Joan Brehms si jistě uvědomoval důležitý handicap otáčivého hlediště v plenéru. Ztratil se totiž intimní prostor. Neboť také interiérový výjev či intimní situace tu musí být zasazeny do přírody, kde jsou konfrontovány s reálnými rozměry stromů i výškou nebe a ztrácejí tak velkou část křehké intimity. To provokovalo Brehmse k dalšímu hledání.

Vrcholem Brehmsovy snahy je vytvoření projektu polydimenzionálního divadelního zařízení, který spojuje jak princip otáčivého hlediště ve volné přírodě, tak i intimitu uzavřeného divadelního prostoru. Otočením vnitřní části hlediště proti vnější vzniká malý, intimní prostor uprostřed, který je vlastně opakem plenérového prostoru. Model polydimenzionálního hlediště byl dalším krokem Joana Brehmse jak využít scénický prostor plenérového divadla a zároveň řešit jeden ze zásadních nedostatků, které plenérové divadlo nabízí.

Brehmsův projekt polydimenzionálního divadla jen dotvrzuje, že v osobě divadelního architekta a scénografa Joana Brehmse mělo české divadlo unikátní možnost potkávat se s významnou osobností evropského rozměru. Jeho celoživotního sepětí s Jihočeským divadlem je významnou součástí historie tohoto divadla, ale i velikým závazkem pro současné umělce, aby fenomén otáčivého hlediště užívali nejen pro svou diváckou a ekonomickou atraktivitu, ale především jako naprosto ojedinělou příležitost k umělecké tvorbě. K hledání silné umělecké výpovědi skrze slovo, zpěv, hudbu a pohyb. Je i závazkem pro politiky a vlastně celou veřejnost, aby fenomén otáčivého hlediště v jižních Čechách nezanikl, ať už z důvodů finančních, i z prostého důvodu, že toho, co máme doma, si vážíme mnohem méně než toho, co vlastní v daleké cizině. Je třeba si neustále připomínat tento závazek a odkaz výjimečného umělce, jakým byl Joan Brehms. Ale také odkaz mnoha herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků, režisérů a výtvarníků, kteří stvořili tisíce nádherných představení pod nekonečným letním nebem.

Jiří Šesták, bývalý ředitel Jihočeského divadla,
místopředseda Senátu Parlamentu České republiky

Výstava o J. Brehmsovi – ohlasy lotyšských médií

Velvyslanectví České republiky v Lotyšsku mi poskytlo přehled mediálních ohlasů na zahájení výstavy o Joanu Brehmsovi, spoluautorovi původního otáčivého hlediště, v jeho rodišti Liepaji v Lotyšsku. Je vidět, že celé to snažení mělo smysl a že se podařilo nejen splatit dluh Joanu Brehmsovi, ale také napomoci pozitivnímu vnímání naší republiky v Lotyšsku. Mám z toho velikou radost.

Sympózium a zahájení výstavy – Joan Brehms (1907 – 1995): scénograf, architekt, malíř – ve městě Liepāja dne 16. září

Téma sympózia i výstavy se setkalo s velkým zájmem i ve sdělovacích prostředcích. Obsáhlé články o české akci přinesly i noviny Latvijas Āvize, portál veřejných lotyšských médií (LSM), dva portály regionálních liepājských médií, The Baltic Times a  portál Ministerstva kultury Lotyšska, časopis Kurzemes vārds, časopis 100 labi padomi apod.

Přehled lotyšského tisku a TV

1. Johans Brēms – nezināmais scenogrāfijas ģēnijs (Joan Brehms – neznámý genius scénografie)
Autor článků: Viesturs Sprūde, list: Latvijas Avīze, 15.9.2017, http://www.la.lv/johans-brems-nezinamais-scenografijas-genijs/

Pod tímto titulkem autor článků informoval o tom, že v sobotu dne 16. září v 6. patře koncertní síně Velký jantar v Liepāje za účasti ministryně kultury Lotyšska Dace Melbārde bude slavnostní otevřena výstava Joan Brehms (1907 – 1995): scénograf, architekt, malíř.

Osobnost Joana Brehmse nebyla v Lotyšsku dosud známa, ale v historii České republiky a Německa je Brehms považován za génia avantgardní scénografie. V České republice Joana Brehmse respektují jako zachránce a restaurátora barokního divadla v Českém Krumlově. Výstava představuje Joana Brehmse jako uměleckou osobnost – architekta, scenáristu, malíře a grafika, který je součástí divadelní historie několika zemí střední a východní Evropy, jehož myšlenky jsou v mnoha ohledech stále živoucí a inspirující.

2. Johans Brēms – slavens Čehijā, nezināms dzimtajā Latvijā (Joan Brehms – známý v Čechách, neznámý v Lotyšsku)
Portál: LSM, autor: TV Kurzeme, 16.9.2017, http://www.lsm.lv/raksts/kultura/teatris-un-deja/johans-brems-slavens-cehija-nezinams-dzimtaja-latvija.a250382/

Pod tímto titulkem autor článků informoval o tom, že v koncertním sále Velký jantar v Liepāja byla zahájena výstava věnovaná nejen v české a německé kulturní historii významnému scénografovi, architektovi a malíři Joanu Brehmsovi. Výstava byla přivezena do Lotyšska velvyslanectvím České republiky v Rize, a Češi neskrývají, že považují Brehmse za génia. Pro velkou část obyvatel Liepāje bylo velkým překvapením, že se v Liepāje narodil tak významný scénograf.

3. Exhibition (Výstava)
Autor článků: Lauma Anta Tipāne, portál: The Baltic Times, 14.9.2017, https://www.baltictimes.com/exhibition__joan_brehms__1907-1995___scenographer__architect_and_painter_/

Autorka článku oznámila, že v sobotu dne 16. září bude slavnostně otevřena výstava o Joanu Brehmsovi. Joan Brehms se narodil se v Lotyšsku v roce 1907 v Liepāji. Studoval na Akademii umění v Jeně a v Erfurtu (1927), na Bauhausu ve Weimaru a pracoval v Polsku a Německu. Od roku 1945 do roku 1978 byl režisérem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V roce 1958 navrhl první divadlo s otáčivým hledištěm, postaveným v zámeckých zahradách v Českém Krumlově. Hlavně pro ten návrh zařadila světová scénografická literatura Joana Brehmse mezi nejlepší scénografy světa.

4. Cheshskij scenograf iz Libavy (Český scénograf z Liepāja)
Autor článků: Natalja Lebedeva, list: SEGODNJA, 19.9.2017, http://vesti.lv/news/cheshskii-scenograf-iz-libavy/

Pod tímto titulkem autor článků informoval o tom, že v sobotu 16. září 2017 se konal seminář věnovaný osobnosti scénografa lotyšského původu, tvůrce modelu otáčivého hlediště v Českém Krumlově, Joana Brehmse. Výstava a seminář se konaly u příležitosti 110. výročí narození J. Brehmse. Po semináři následovalo slavnostní otevření výstavy. Výstavu připravilo Národní muzeum České republiky pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky p. Jiřího Šestáka a ministryně kultury Lotyšska paní Dace Melbārde ve spolupráci s Městským úřadem Liepāja, s Koncertní síní Velký jantar, Jihočeským divadlem České Budějovice a rodinou J. Brehmse. Dále je ve články uvedeno, že po skončení války v květnu 1945 se umělec usadil v Českých Budějovicích, stává se scénografem Jihočeského divadla a za 40 let byl autorem scénografie pro více než 300 představení. Brehms restauroval staré budovy a oživoval barokní divadlo v Českém Krumlově. Spolu se svou manželkou shromažďovali a systematicky dokumentovali údaje o jihočeské barokní architektuře. V roce 1979 obdržel patent na otáčivé hlediště.

5. Ar plašu Čehijas delegāciju atklāj izstādi (Zahájení výstavy se zúčastnila velká delegace z České republiky)
Portál: liepajniekiem.lv, autor: TV Kurzeme, 19.9.2017, https://www.liepajniekiem.lv/tv-kurzeme/sizeti/ar-plasu-cehijas-delegaciju-atklaj-izstadi-208939

Pod tímto titulkem autor článků informoval o tom, že v Lotyšsku je zatím velmi málo známo o Joanu Brehmsovi. Ačkoli na počátku devadesátých let 20. století chtěli v Lotyšsku uspořádat výstavu, bohužel nebyl tento nápad realizován. Stalo se to nyní, výstava je otevřena v Liepāji a jde o významnou událost v kultuře Lotyšska i České republiky. “Tento příběh se začal před rokem a půl, když jsem navrhl panu Miroslavu Koskovi, aby propagoval jméno Joana Brehmse v Lotyšské republice, protože to byl jedinečný člověk,” řekl místopředseda Senátu Parlamentu České republiky Jiří Šesták, který byl ředitelem Jihočeského divadla a spolupracoval s Brehmsem celých deset let. Ministryně kultury Lotyšska Dace Melbārde zdůraznila, že tato událost je důkazem toho, že příběhy lotyšských osobností jsou nevyčerpatelné.

6. Liepājas koncertzālē “Lielais dzintars” atklās izstādi “Johans Brēms (1907 – 1995): scenogrāfs, arhitekts, gleznotājs” (V koncertní síní Velký jantar v Liepāja bude zahájena výstava Joan Brehms (1907 – 1995): scénograf, architekt, malíř)
Webové stránky ministerstva kultury LR, 12.9.2017 https://www.km.gov.lv/lv/kultura/visi-jaunumi/liepajas-koncertzale-lielais-dzintars-atklas-izstadi-johans-brems-1907-1995-scenografs-arhitekts-gleznotajs-1032

Webové stránky ministerstva kultury LR zveřejnily informaci o tom, že výstava představí Joana Brehmse jako sofistikovanou uměleckou osobnost – architekta, scénografa, malíře a grafika, který byl přijat do divadelní historie několika zemí střední a východní Evropy a jehož myšlenky jsou stále živé a inspirující. Dále bychom neměli zapomínat, že díky Brehmsovi bylo zachráněno zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově. Toto bylo v souvislosti s premiérou Molièreho Le Tartuffe v roce 1961. Předtím se publikum jenom v roce 1906 posadilo v tomto jedinečném divadelním hledišti.

7. Sestdien būs Brēmam veltītas izstādes atklāšana un lektorijs (V sobotu slavnostní zahájení výstavy a sympozium o Brehmsovi)
Portál: www.irliepaja.lv, 14.9.2017 https://www.irliepaja.lv/lv/raksti/kultura/sestdien-bus-bremam-veltitas-izstades-atklasana-un-lektorijs/

Pod tímto titulkem portál informoval o tom, že v sobotu dne 16. září bude ve spolupráci s velvyslanectví České republiky v Lotyšsku slavnostně zahájena výstava Joan Brehms (1907 – 1995): scénograf, architekt, malíř. Sympózia a výstavy se zúčastní reprezentativní česká delegace zastupující Senát PČR, Národní muzeum (mj. GŘ M. Lukeš), Magistrát Českých Budějovic (místostarosta, bývalý ministr kultury J. Talíř), Město Český Krumlov (starosta D. Carda) a Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (ředitel L. Průdek). Celé akce se rovněž zúčastní početná skupina známých a přátel Joana Brehmse z jižních Čech, členové diplomatického sboru, z lotyšské strany paní ministryně kultury, představitelé města Liepāja a lotyšského Divadelního muzea z Rigy. Velvyslanectví České republiky v Rize připravilo při této příležitosti autobusový zájezd pro početnou skupinu členů Lotyšsko – české společnosti z Rigy.

8. Teatrā inženieris Brēms (Divadelní inženýr Brehms)
Autor článků: Ilze Kļepikova, časopis: Kurzemes vārds / Příloha: Kultūras Pulss, 9/2017

Pod tímto titulkem autorka článku informovala o tom, že seminář k výstavě Joana Brehmse v Liepāji zahájil a moderoval p. Jānis Siliņš, ředitel Divadelního muzea v Rize. Autor výstavy, vedoucí Divadelního oddělení Národního muzea p. Vojtěch Poláček, poté pohovořil o otevírané výstavě a podrobně přítomné seznámil s architektonickými experimenty J. Brehmse v kontextu světové divadelní architektury a vrcholných scénografií J. Brehmse v 60. letech 20. století. Místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Šesták pokračoval přednáškou o otáčivém hledišti jako unikátním zpřístupnění přírodního prostoru scénickému umění a o polydimenzionálním hledišti jako ojedinělé divadelní vizi J. Brehmse čekající stále na svou příležitost. K budoucnosti otáčivého hlediště v areálu českokrumlovského zámku se vyjádřil ředitel Jihočeského divadla České Budějovice Lukáš Průdek. Fotografové Dana Vitásková a Michal Tůma, zástupci rodiny J. Brehmse, představili scénografa Joana Brehmse ve fotografiích napříč časem a paní Baiba Māzere, lotyšská malířka a rodinná přítelkyně J. Brehmse, vzpomínala na cesty do Československa a přátelství se scénografem. Vlastní výstavu poté zahájil úvodním slovem velvyslanec České republiky v Rize Miroslav Kosek.

9. Kurš izgudroja rotējošu skatītāju zāli? (Kdo vymyslel otáčivé hlediště?)
Autor článků: Sarmīte Pujēna, časopis: 100 labi padomi (říjen 2017)

Pod tímto titulkem autorka článku  informovala o tom, že se zahájením výstavy podařilo splnit dlouholetý sen příbuzných a přátel J. Brehmse, české odborné veřejnosti a kulturních institucí, tedy navrátit památku významného českého scénografa do jeho rodného města. Dále je ve články uvedeno, že to je třetí výstava Národního muzea ČR v Lotyšsku (první výstava byla k 700. výročí narození Karla IV. pod názvem Karel IV., král český a císař římský v Bausce, druhá – Konec Pražského jara. Tragický protest studenta Jana Palacha v Rize).

10. Johans Brēms – slavens Čehijā, nezināms dzimtajā Latvijā (Joan Brehms – známý v Čechách, neznámý v Lotyšsku)
16.9.2017 18.00 LTV.LV (Latvijas Ziņas- LTV Panorāma)

V den zahájení výstavy bylo vysíláno v lotyšské televizi LTV v pořadu Panorāma interview s autorem výstavy Vojtěchem Poláčkem s názvem: Joan Brehms – slavný v Čechách, neznámý v Lotyšsku. (https://www.youtube.com/watch?v=cl4JDJ3Aei8).

Zpracovala: E. Krupoviča, Velvyslanectví České republiky v Lotyšsku

Seminář a zahájení výstavy – Joan Brehms (1907 – 1995): scénograf, architekt, malíř – ve městě Liepaja

V sobotu 16. září 2017 se konal v galerii koncertní síně Velký jantar v lotyšském městě Liepāja seminář věnovaný osobnosti scénografa lotyšského původu, tvůrce modelu otáčivého hlediště v Českém Krumlově, Joana Brehmse. Výstava a seminář se konaly u příležitosti 110. výročí narození J. Brehmse. Po semináři následovalo slavnostní otevření výstavy Joan Brehms (1907 – 1995): scénograf, architekt, malíř. Výstavu připravilo Národní muzeum České republiky pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky p. Jiřího Šestáka a ministryně kultury Lotyšska paní Dace Melbārde ve spolupráci s Městským úřadem Liepāja, s Koncertní síní Velký jantar, Jihočeským divadlem České Budějovice a rodinou J. Brehmse. 
Seminář k výstavě Joana Brehmse v Liepāji zahájil a moderoval p. Jānis Siliņš, ředitel Divadelního muzea v Rize. VZÚ Riga a p. Jiří Šesták krátce poděkovali ministryni kultury za její podporu celé akci.  Následoval projev paní ministryně, místostarosty města  Liepāja Atise  Deksnise a generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše. Autor výstavy, vedoucí Divadelního oddělení Národního muzea p. Vojtěch Poláček, poté pohovořil o otevírané výstavě a podrobně přítomné seznámil s architektonickými experimenty J. Brehmse v kontextu světové divadelní architektury a vrcholných scénografií J. Brehmse v 60. letech 20. století.

Místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Šesták pokračoval přednáškou o otáčivém hledišti jako unikátním zpřístupnění přírodního prostoru scénickému umění a o polydimenzionálním hledišti jako ojedinělé divadelní vizi J. Brehmse čekající stále na svou příležitost. K budoucnosti otáčivého hlediště v areálu českokrumlovského zámku se vyjádřil ředitel Jihočeského divadla České Budějovice Lukáš Průdek. Fotografové Dana Vitásková a Michal Tůma, zástupci rodiny J. Brehmse, představili scénografa Joana Brehmse  ve fotografiích napříč časem a paní Baiba Māzere, lotyšská malířka a rodinná přítelkyně J. Brehmse, vzpomínala na cesty do Československa a přátelství se scénografem. Vlastní výstavu poté zahájil úvodním slovem velvyslanec České republiky v Rize Miroslav Kosek.
Sympózia a výstavy se zúčastnila reprezentativní česká delegace zastupující Senát PČR, Národní muzeum (mj. GŘ M. Lukeš), Magistrát Českých Budějovic (místostarosta, bývalý ministr kultury J. Talíř), Město Český Krumlov (starosta D. Carda) a Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (ředitel L. Průdek). Celé akce se rovněž zúčastnila početná skupina známých a přátel Joana Brehmse z  jižních Čech, členové diplomatického sboru (SK, SE), z lotyšské strany paní ministryně kultury, představitelé města Liepāja a lotyšského Divadelního muzea z Rigy. ZÚ ČR v Rize připravil při této příležitosti autobusový zájezd pro početnou skupinu členů Lotyšsko – české společnosti z Rigy.
Téma sympózia i výstavy se setkalo s velkým zájmem i ve sdělovacích prostředcích. V den zahájení bylo vysíláno v lotyšské televizi LTV v pořadu Panorama interview s autorem výstavy Vojtěchem Poláčkem s názvem: J. Brehms – slavný v Čechách, neznámý v Lotyšsku (https://www.youtube.com/watch?v=cl4JDJ3Aei8). Obsáhlé články o české akci přinesly i noviny Latvijas Āvize, portál veřejných lotyšských médií, dva portály regionálních liepājských médií, Baltic Times a  portál Ministerstva kultury Lotyšska.
ZÚ Riga konstatuje, že se zahájením výstavy podařilo splnit dlouholetý sen příbuzných a přátel J. Brehmse, české odborné veřejnosti a kulturních institucí, tedy navrátit památku významného českého scénografa do jeho rodného města. Velký dík proto patří všem jednotlivcům i institucím, kteří se na tomto rozsáhlém a úspěšném projektu podíleli, zejména ovšem Národnímu muzeu ČR, které vlastní výstavu připravilo a realizovalo.
Výstava bude po svém ukončení přesunuta do Muzea lotyšského divadla v Rize a následně v příštím roce bude realizována v Praze a v Českých Budějovicích.
zdroj: Velvyslanectví České republiky v Rize

V Lotyšsku byla zahájena výstava Joan Brehms – scénograf, architekt, malíř

Dne 16. 9. 2017 byla v koncertní síni Velký jantar v Liepaje zahájena výstava Joan Brehms – scénograf, architekt, malíř, kterou vytvořilo Národní muzeum ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Lotyšsku, Městem Liepaja, výstavní síní Velký jantar a Jihočeským divadlem České Budějovice.
Výstava vznikla pod záštitou místopředsedy Senátu PČR pana Jiřího Šestáka. Slavnostní zahájení se konalo za přítomnosti ministryně kultury Lotyšské republiky paní Dace Melbārde, místopředsedy senátu PČR pana Jiřího Šestáka, velvyslance ČR v Lotyšku p. Miroslava Koska, starosty Českého Krumlova pana Dalibora Cardy, ředitele Jihočeského divadla pana Lukáše Průdka, zástupců Liepajské radnice, členů Brehmsovy rodiny a dalších významných hostů. Součástí vernisáže bylo odborné sympozium věnované osobnosti a dílu tohoto umělce.
Dvacáté století zpochybnilo mnoho zažitých představ o divadle. Scénografie se od plošných kulis posunula směrem k trojrozměrnému, dynamicky se proměňujícímu prostoru, od popisnosti směrem k metafoře. Divadelní architekti soustavně narušovali konzervativní model kukátkového jeviště a zkoumali méně obvyklé vztahy mezi hledištěm a jevištěm. Neutuchající snahou prozkoumávat možnosti divadelního prostoru vynikal i scénograf a divadelní architekt Joan Brehms, jenž se narodil 5. července 1907 do rodiny lékaře v lotyšské Libavě.
Během své dlouhé profesní kariéry působil nejen ve své rodné zemi, ale i v divadlech na území dnešního Polska, Německa či České republiky. Více než 40 let, od roku 1945 do roku 1989 pracoval v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde se stal šéfem výpravy, a vytvořil tu více než 300 jevištních výprav. V jižních Čechách se Brehms angažoval také v oblasti obnovy a průzkumu památek. Podílel se na opravách barokního divadla v Českém Krumlově. Spolu se svou ženou systematicky dokumentoval jihočeskou barokní architekturu.
Výstava představuje Joana Brehmse jako komplexní uměleckou osobnost – architekta, scénografa, malíře a grafika, který se zapsal do divadelních dějin hned několika států ve střední a východní Evropě a jehož objevitelské myšlenky jsou v mnoha směrech dosud živé a inspirativní. Po svém ukončení bude výstava přesunuta do Muzea lotyšského divadla v Rize a v příštím roce bude realizována v Praze a v Českých Budějovicích.
zdroj: Národní muzeum

Spoluautora původního otáčivého hlediště v Českém Krumlově Joana Brehmse připomene výstava v Lotyšsku

Spoluautora původního otáčivého hlediště v Českém Krumlově Joana Brehmse připomene výstava, která začne 16. září v jeho rodišti, lotyšské Libavě (Liepaja). Brehms (1907-1995) je pro Lotyše dnes neznámý. ČTK to řekl místopředseda Senátu a bývalý ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták. Příští rok se výstava objeví v Česku.
Celý článek si můžete přečíst na webu Divadlo.cz.