O čem jednal Senát III – díl 16.

Šestnáctá schůze Senátu patřila mezi ty obsáhlejší, senátoři na ní projednali celkem 49 bodů, z toho 17 zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou k dalšímu projednání. Hned v úvodu schůze složil slib senátora nový člen Senátu Tomáš Goláň. Následně mu bylo vyhrazeno místo v Jednacím sále a byl zařazen do Hospodářského výboru. Senát má nyní 80 členů, plný počet 81 senátorů bude naplněn po řádných volbách v říjnu tohoto roku.

Ze 17 návrhů zákonů jich senátoři čtrnáct schválili, k jednomu zákonu (o distribuci pojištění a zajištění) nepřijali žádné usnesení, jedním návrhem zákona (návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění) se nezabývali. K jednomu návrhu zákona (o důchodovém pojištění) přijali pozměňovací návrhy. V prvním čtení senátoři pak přikázali návrh senátního návrhu zákona o státním občanství České republiky a ve druhém čtení novelu energetického zákona.

Senátoři rovněž dali souhlas k ratifikaci šesti mezinárodních smluv, projednávání Fiskálního paktu pak odročili do jeho projednání v Poslanecké sněmovně. Senátoři se dále věnovali evropským směrnicím a nařízením, když na doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie přijali usnesení ke dvanácti evropským materiálům.

V průběhu schůze Senátu vzali senátoři na vědomí Výroční zprávu za rok 2017 z pera Nejvyššího kontrolního úřadu a Souhrnnou zpráva o činnosti veřejného ochránce práv. Klasickým bodem bylo i schválení návrhů na státní vyznamenání.

Protože ani tentokrát nedorazil v zákonném stanoveném termínu návrh prezidenta republiky na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, byli senátoři nuceni tento bod z pořadu schůze vyřadit.

zdroj: www.senat.cz

KOD: Ústavnost Zemanova způsobu vládnutí je třeba prověřit

Klub na obranu demokracie, jehož předsedou je politolog Bohumil Doležal, podporuje snahu senátorů STAN o ústavní žalobu na prezidenta.
“Sdílíme názor senátorů, že prezident ohrozil bezpečnostní zájmy státu a zkresloval informace. A podle nás nejde jen o ‘případ novičok’, nýbrž o to, jak se prezident snaží orientovat českou zahraniční politiku na východní autokratické režimy (Rusko, Čína) a jak postupuje při vytváření vlády. Jeho postup by podle nás měl být prověřen s ohledem na to, zda a nakolik se na něj vztahují formulace čl. 65 odst. 2 Ústavy ČR. Máme podezření, že se jeho aktivitami mění sama podstata politického a právního uspořádání naší země,” píše se v prohlášení, které si můžete přečíst na webu Klubu na obranu demokracie.

ČRo: Žaloba na prezidenta je jaderná zbraň

Senátoři za hnutí STAN se chystají připravit ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Svými výroky o výrobě Novičoku v Česku se podle nich měl dopustit velezrady.

„My to hodnotíme jako krajně závažné. Prezident opakovaně měnil svá stanoviska, vysloveně nemluvil pravdu, manipuloval s fakty, jeho slova byla využita proti našim spojencům a porušil zákon, protože prozradil utajované skutečnosti,“ říká senátor Jiří Šesták (STAN).

Senátoři nyní chtějí shromáždit fakta a po poradě s ústavními právníky se rozhodnou o případném návrhu žaloby. Jasno by podle Šestáka mělo být během několika týdnů, nejpozději do konce června. Podnět k ústavně žalobě může předložit nejméně jedna třetina senátorů, třípětinovou většinou ho pak musí schválit Senát i Poslanecká sněmovna. „Tahle věc znepokojuje většinu senátorů. Bude záležet na materiálů, který by se případně předkládal plénu. Tam by se musela vyjednat podpora. Ale do té doby to není důležité,“ tvrdí.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu.

Senátoři připraví podání ústavní žaloby na prezidenta

Začneme připravovat materiály, které by po jejich prověření ústavními právníky měly vést k obvinění prezidenta republiky pro velezradu. Pro část české veřejnosti to je možná trochu silná káva. Avšak poté, co jsme si včera vyslechli závažná sdělení od zástupců ministerstva obrany, Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, které se odrazily v usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, není možné nečinně přihlížet.
Je nepřípustné, aby Miloš Zeman překrucoval zprávy tajných služeb, šířil nepravdivé informace vyhovující putinovské propagandě a ohrožoval tak bezpečnostní zájmy České republiky a jejích občanů. Bohužel právě to prezident republiky svými nezodpovědnými výroky v kauze novičok učinil.

ČT: Spor o novičok v Česku

Novičok. Slovo, které rezonuje v posledních týdnech v celém světě. V čem jsou tolik nebezpečná slova prezidenta Zemana? A jak se k nim postaví Senát? O tom jsem před pár dny promluvil v rozhovoru pro pořad zpravodajské stanice ČT24 90′. Jeho záznam si můžete prohlédnout na webu České televize.

 

‚Vyjádření nebezpečné pro naši zemi.‘ Senátoři chtějí řešit výroky Zemana o novičoku

Parlament by se podle některých senátorů měl zabývat interpretací, s jakou prezident Miloš Zeman pojal výstupy tajných služeb ohledně výroby jedu novičok v Česku. Vyplynulo to z vyjádření zástupců horní komory na dotaz ČTK. Zeman ve čtvrtek uvedl, že se přiklonil k názoru vojenských zpravodajců, podle nichž se novičok v Česku vyráběl, ačkoli podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vyráběná látka novičokem nebyla.
„Parlament by se měl zabývat rozdílnými výstupy našich služeb. A tím i výroky prezidenta,“ sdělil místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů. „Jsou to výroky nešťastné, protože jsou to dedukce prezidenta z rozdílných zpráv bezpečnostních služeb. Poškozuje to pověst ČR, neboť to slouží k manipulaci s informacemi Ruskem,“ dodal.
Celý článek si můžete přečíst na webu lidovky.cz.

„Běžte do hospody.“ Zemana a trestně stíhaného Babiše tepali senátoři i studenti

Studenti, kterých nedávno vyšlo 44 tisíc protestovat do ulic, řešili postup prezidenta Miloše Zemana a obavy spjaté s trestním stíháním premiéra Andreje Babiše (ANO). Ale i to, zda má vláda v demisi jen „svítit a topit“. Ve Frýdlantském salonku v Senátu jim kromě senátorů dělali společnost experti na ústavní právo a dočkali se i několika rad dalšího postupu. Řešit politiku se svými prarodiči, vrstevníky z učňáků, ale i s názorovými oponenty v hospodě.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták (Občané pro Budějovice) studenty za jejich aktivity chválil a kvitoval, že jim „není jedno, jak se chovají politici“.

Celý článek si můžete přečíst na webu Blesk.cz.

Prohoďte druhý a třetí pokus jmenování premiéra, dostali radu politici

Inspirujte se v Polsku či v Německu, radili v úterý senátorům ústavní odborníci, jak čelit takovým věcem, jako když nyní půl roku po volbách Česká republika dosud nemá vládu s důvěrou Sněmovny. Premiér v demisi Andrej Babiš ji stále nedokázal získat a prezident Miloš Zeman ani nijak nespěchá s druhým jmenováním premiéra.

„Polský prezident se střídá s parlamentem při výběru premiéra,“ nabídl politikům jednu možnou cestu Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy při kulatém stolu, který uspořádali senátoři s organizátory studentské akce Vyjdi ven, při níž mladí lidé protestovali proti politické situaci v zemi.

Co by polský model jmenování vlády znamenal? První pokus při jmenování předsedy vlády by měl dále prezident, ale druhý by dostal předseda Sněmovny, nyní Radek Vondráček, a ve třetím pokusu by znovu vybíral prezident, nyní tedy Miloš Zeman. To by podle Kysely výrazně zrychlilo ustavování vlády, protože by neměl jeden politik šanci protahovat dobu mezi prvním a druhým pokusem o sestavení vlády.

„Možná ta varianta, kdy by první pokus byl prezidenta, druhý předsedy Sněmovny a třetí zase prezidenta, by donutil prezidenta k jinému chování. Nemohl by taktizovat,“ řekl iDNES.cz senátor Jiří Šesták.

Celý článek si můžete přečíst na webu iDNES.cz.

K výzvě studentů na obranu demokracie promluví ústavní právníci

Kvůli výzvě studentů na obranu demokracie a ústavy se dnes v Senátu sejdou ústavní právníci. Setkání by mělo napovědět, jak by se se horní komora mohla k požadavkům postavit. Signatáři výzvy požadují, aby prezident republiky plnil své ústavní povinnosti, nejmenoval premiérem trestně stíhaného člověka a aby vláda v demisi neprováděla žádné zásadní a personální kroky.
Místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu STAN již dříve uvedl, že horní komora by mohla schválit stanovisko „apelativního charakteru, buď na vládu, nebo na prezidenta, nebo na Poslaneckou sněmovnu, možná že na všechny tři ústavní instituce.“ Možnost ústavní žaloby na prezidenta je s ohledem na dosavadní kroky hlavy státu nereálná.
Celý článek si můžete přečíst na webu Forum24.cz.

O čem jednal Senát III – díl 13.

V úvodu 13. schůze Senátu věnovali senátoři tichou vzpomínku senátorovi Janu Hajdovi, který před nedávnem zemřel. Na tuto vzpomínku navázal i první bod jednání, v němž byl potvrzen ve funkci předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Jaromír Strnad.
Na programu 13 schůze byl pouze jeden návrh zákona – tím byla novela volebního zákona, ke které přijali senátoři krátký, leč významný pozměňovací návrh, jímž se snaží odstranit pravidelné změny volebních obvodů. Tento návrh je již v Poslanecké sněmovně, která se musí rozhodnout, zda změnu navrhovanou Senátem schválí, či zda ji odmítne. V případě odmítnutí by pak novela volebního zákona skončila, neboť se jedná o zákon, k němuž je dle Ústavy třeba souhlasu obou komor Parlamentu.
Vzhledem k tomu, že práci Senátu limituje činnost Poslanecké sněmovny, která od posledních voleb zatím ještě plně nepracuje, byla tato schůze zaměřena především na projednání mezinárodních smluv a evropských tisků. Senátoři se dlouze věnovali například Akčnímu plánu EU na období 2017-2019 (Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů) či Balíčku k oběhovému hospodářství. V rámci prvního dne senátoři rovněž projednali informaci vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 22. – 23. března 2018. Rovněž byl zvolen nový člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterým se stal pan Martin Palouš. Tato Rada však není bohužel stále kompletní, neboť Senát stále očekává návrh kandidáta od prezidenta republiky, který by měl nahradit paní Naděždu Kavalírovou.
Druhý den jednání pak senátoři odmítli návrh senátního návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a v prvním čtení přikázali senátní návrh novely energetického zákona a novelu volebního zákona. V závěru schůze pak Senát vzal na vědomí Zprávu o peticích, vyslechl si informaci svých komisí o jejich činnosti a přijal usnesení o pomoci krajanské komunitě ve Venezuele.
zdroj: www.senat.cz.