Novelu stavebního zákona bude řešit Ústavní soud

Skupina 17 senátorů v úterý napadla u Ústavního soudu (ÚS) novelu stavebního zákona, která omezuje účast spolků na stavebním řízení. Senátoři mají za to, že některé paragrafy jsou protiústavní a novela jako celek nepovede ke zrychlení stavebního řízení. Senátoři opírají svou stížnost o posudek 22 expertů ze čtyř právnických fakult.

Celý článek si můžete přečíst na webu novinky.cz.

Senátoři chtějí zrušit část novely stavebního zákona

Skupina sedmnácti senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých zákonných ustanovení přijatých poslední novelizací stavebního zákona. Návrh, který zpracoval advokát Petr Svoboda, podpořili Eliška Wagnerová, Jiří Šesták, Petr Orel, Alena Dernerová, Ladislav Kos, Libor Michálek, Václav Láska, Zdeněk Papoušek, Jiří Dienstbier, František Bublan, Jitka Seitlová, Eva Syková, Renata Chmelová, Václav Hampl, Lumír Kantor, Jiří Carbol a Miluše Horská.

Senátoři v návrhu napadají jednak část novelizovaného znění § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, která ruší možnost účastenství spolků ve správních řízeních vedených stavebními úřady podle stavebního zákona, pokud se o záměru nevede proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dále v něm napadají tři nové odstavce 9 až 11 v § 4 stavebního zákona, které zásadním způsobem omezují možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona. Napadená ustanovení nebyla součástí původního vládního návrhu novely stavebního zákona, ale byla do něj zařazena až pozměňovacími návrhy poslanců v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Senátoři se domáhají zrušení uvedených ustanovení z důvodu jejich rozporu s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou.

V části, která napadá omezení práva spolků na účastenství ve správních řízeních, je návrh odůvodněn tím, že jde o nepřiměřené omezení základního práva rezidentů domáhat se stanoveným postupem svých práv na užívání majetku, popřípadě práv na přístup do krajiny a na obecné užívání veřejné zeleně a lesa. V důsledku novelizace totiž všichni lidé, kteří sice žijí v okolí budoucího středně velkého stavebního záměru dotýkajícího se přírody v místě jejich bydliště, ale nemají vlastnické právo k sousedním pozemkům nebo stavbám, zcela ztrácejí možnost ovlivnit rozhodování stavebního úřadu o umístění a povolení takového záměru. Zákonná úprava jim doposud zaručovala účastenství v řízení alespoň prostřednictvím spolků. Novelizací však tuto možnost bez náhrady ztratili. A to je z hlediska ústavních principů nepřiměřené.

V části, která napadá omezení možnosti přezkumu závazných stanovisek z hlediska jejich souladu se zákonem, je návrh odůvodněn tím, že zákon zavádí zcela zvláštní režim, který bez legitimního důvodu výrazně omezuje ochranu zákonnosti a veřejného zájmu jen řízeních podle stavebního zákona a převážně jen ve prospěch stavebníků. Taková úprava je v rozporu jednak s ústavním principem, podle něhož je ČR „právní stát“, jednak s ústavním principem rovnosti ochrany vlastnického práva všech vlastníků, neboť privileguje v řízení podle stavebního zákona stavebníka v porovnání s ostatními účastníky řízení, zejména s vlastníky sousedních pozemků a staveb.

Návrh senátorů vychází ze stanoviska 22 akademiků ze 4 právnických fakult, které bylo předloženo Senátu a Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu novely v květnu tohoto roku.

O čem jednal Senát III – díl 7.

Dopolední jednání Senátu bylo vyhrazeno projednání novely zákona o pedagogických pracovnících, která by měla zavést pro učitele kariérní řád. Senátoři však v rozsáhlé diskuzi s ministryní školství podrobili tuto novelu rozsáhlé kritice a přijali řadu pozměňovacích návrhů, z nichž nejviditelnější je příplatek 3.000,- Kč třídním učitelům.
Odpolední jednání zahájil blok ministra vnitra. Jako první senátoři projednali zákon o pobytu cizinců. Senát po diskuzi odmítl zpřísnění podmínek pobytu a zaměstnávání cizinců v Česku, které u poslanců prosadilo ministerstvo vnitra v rámci novely cizineckého zákona, a návrh zákona zamítl. Senátoři konstatovali, že přijetí tohoto zákona by bylo v rozporu s ústavou, právem EU i lidskoprávními závazky ČR. Poté senátoři schválili novelu zákona o občanských průkazech a přijali doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie k Balíčku k reformě Schengenského informačního systému k Balíčku ke zlepšení návratové politiky.
Následně byly schváleny dva zákony ministerstva průmyslu a obchodu (Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti průmyslového vlastnictví v souvislosti s využíváním údajů z informačních systémů veřejné správy a Zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů).
Posledním bodem středečního jednání byla novela zákona o pohřebnictví. I tento bod vzbudil mezi senátory poměrně velký ohlas. V tomto případě však senátoři novelu, která nejen zakazuje používání papírových rakví, ale především pro občany přináší větší jistotu důstojného pohřbívání zesnulých osob, schválili.
Středeční jednání zahájil blok ministra financí. Senátoři nejprve přijali zákon o podnikání na kapitálovém trhu; poté vzali na vědomí Konvergenční program České republiky – Duben 2017. Následně se věnovali bloku zákonů a bodů předkládanému úřadem vlády. Nejprve schválili novelu zákona o Veřejném ochránci práv, díky které dostane veřejný ochránce práv od příštího roku zákonné oprávnění sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí. Následně schválili novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, který například nově zřizuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, jenž bude sídlit v Brně. Poté vzali senátoři na vědomí informaci o výsledcích jednání Evropské rady, která se věnovala především Brexitu, a Národní program reforem České republiky 2017.
A pak nastal čas na projednání novely stavebního zákona. K tomuto návrhu byla vedena rozsáhlá rozprava, během které senátoři podrobili tuto novelu rozsáhlé kritice. Po ní pak přijali řadu pozměňovacích návrhů a vrátili tak stavební zákon Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Z přijatých pozměňovacích návrhů můžeme zmínit například pozměňovací návrh senátora Radko Martínka s návrhem, který podpořilo i ministerstvo vnitra. Podle něj bude možné se odvolat přímo proti závaznému stanovisku a zabránit tomu, aby mohly být realizovány stavby, které budou povoleny na základě nesprávného závazného stanoviska. Další přijatý pozměňovacím návrhem předložil senátor Ivo Bárek, díky jeho návrhu tak bude možné ve zkráceném řízení zahájit projednávání územního plánu. A nesmíme zapomenout ani na senátorku Jitku Seitlovou, která prosadila, že se v zastavěném území povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí. Další její podpořený návrh umožní u výstavby energetické infrastruktury stanovit kupní cenu za získávané pozemky ve výši minimálně osminásobku odhadní ceny, stejně jako u dopravních staveb. O konečném znění však rozhodne Poslanecká sněmovna.
V samém závěru středečního jednání vzali senátoři na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a projednali poslanecké novely zákonů. Přijali pozměňovací návrh k novele zákona o státních svátcích, kterým se slova „10. červen – Vyhlazení obce Lidice,“ nahrazují slovy „10. červen – Den památky obětí vyhlazení obce Lidice, 18. červen – Den hrdinů druhého odboje“. Pak byla schválena novela zákon o silničním provozu, která umožní požádat o vydání řidičského průkazu i na úřadě mimo místo trvalého bydliště. Posledním schváleným zákonem byla novela zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Tato novela se věnuje výhradně škodám, které způsobují rybářům kormoráni.
Senát začal čtvrteční jednání rozsáhlou rozpravou k návrhu o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Hlavním tématem rozpravy se stala čínská medicína a systém vzdělávání zdravotních sester, kterým podle tohoto zákona bude napříště stačit k jejich práci maturita. Senát tento návrh zákona schválil, stejně jako následující návrh zákona o specifických zdravotních službách.
V odpoledním bloku zákonů ministerstva práce a sociálních věcí senátoři postupně schválili novelu zákona o státní sociální podpoře, která především zvyšuje daňovou slevu na první dítě, na dětské přídavky bude mít nárok více lidí a rodiče vícerčat dostanou vyšší rodičovský příspěvek. Senát dále schválil novelu zákona o zaměstnanosti, který zpřísňuje pravidla agenturního zaměstnávání. Schválením novely zákona o důchodovém pojištění pak potěšil penzisty, neboť důchody by se měly zvýšit zhruba o 500 korun. Zároveň by se mělo odcházet do starobního důchodu v 65 letech věku, vláda však bude moci tuto hranici podle okolností posouvat. V samém závěru 7. schůze dali senátoři souhlas k ratifikaci Protokolu pozměňující smlouvu mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení.
zdroj: www.senat.cz