Nespravedlivé rozdělení mandátů. Piráti chystají změnu voleb do sněmovny

Každý hlas občanů by měl mít stejnou váhu. Tak si představuje Pirátská strana novou podobu volebního zákona do sněmovny. V současnosti se do dolní komory volí poměrným systémem, kdy se přepočítávají hlasy občanů na jednotlivé mandáty. V Česku i ostatních zemích se pak využívá D‘Hondtova systém, která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů.
Skupina senátorů se už v prosinci 2017 obrátila na Ústavní soud. „Hlasy voličů nemají fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d‘Hondtovou metodou,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN). Podle něj tak volební zákon popírá ústavou stanovenou zásadu poměrného zastoupení stran ve sněmovně.
Celý článek si můžete přečíst na webu Echo24.cz.

O čem jednal Senát III – díl 13.

V úvodu 13. schůze Senátu věnovali senátoři tichou vzpomínku senátorovi Janu Hajdovi, který před nedávnem zemřel. Na tuto vzpomínku navázal i první bod jednání, v němž byl potvrzen ve funkci předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátor Jaromír Strnad.
Na programu 13 schůze byl pouze jeden návrh zákona – tím byla novela volebního zákona, ke které přijali senátoři krátký, leč významný pozměňovací návrh, jímž se snaží odstranit pravidelné změny volebních obvodů. Tento návrh je již v Poslanecké sněmovně, která se musí rozhodnout, zda změnu navrhovanou Senátem schválí, či zda ji odmítne. V případě odmítnutí by pak novela volebního zákona skončila, neboť se jedná o zákon, k němuž je dle Ústavy třeba souhlasu obou komor Parlamentu.
Vzhledem k tomu, že práci Senátu limituje činnost Poslanecké sněmovny, která od posledních voleb zatím ještě plně nepracuje, byla tato schůze zaměřena především na projednání mezinárodních smluv a evropských tisků. Senátoři se dlouze věnovali například Akčnímu plánu EU na období 2017-2019 (Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů) či Balíčku k oběhovému hospodářství. V rámci prvního dne senátoři rovněž projednali informaci vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 22. – 23. března 2018. Rovněž byl zvolen nový člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterým se stal pan Martin Palouš. Tato Rada však není bohužel stále kompletní, neboť Senát stále očekává návrh kandidáta od prezidenta republiky, který by měl nahradit paní Naděždu Kavalírovou.
Druhý den jednání pak senátoři odmítli návrh senátního návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a v prvním čtení přikázali senátní návrh novely energetického zákona a novelu volebního zákona. V závěru schůze pak Senát vzal na vědomí Zprávu o peticích, vyslechl si informaci svých komisí o jejich činnosti a přijal usnesení o pomoci krajanské komunitě ve Venezuele.
zdroj: www.senat.cz.

Jednokolový systém voleb do Senátu? Změna může prospět, říkají experti

Senátoři, kteří chtějí po australském vzoru zavést jednokolové volby do Senátu, podnítili diskusi o volebním systému do horní komory Parlamentu. Experti říkají, že případná změna musí zachovat stávající roli Senátu jako stabilizačního prvku.
Stávající systém voleb do Senátu zásadní revizi nevyžaduje, nicméně jeho změna, která by zvýšila volební účast a posílila legitimitu horní komory Parlamentu, by byla žádoucí, shodli se experti na semináři, který v prostorách Poslanecké sněmovny uspořádal její místopředseda Vojtěch Pikal (Piráti). Debatu nad volebním systémem podnítil návrh senátorů Jiřího Dienstbiera (ČSSD), Elišky Wagnerové (nestr. za SZ), Jiřího Šestáka (HOPB) a dalších, kteří chtějí po australském vzoru zavést pro volby do Senátu pouze jednokolovou volbu s takzvaným přenášením hlasů.
Spočívá v tom, že si voliči nevyberou jedno z kandidátů do Senátu, ale naopak je seřadí dle svých preferencí. Po sečtení prvních hlasů se vyřadí kandidát s jejich nejmenším počtem a jeho hlasy se přenesou ke jménům, která byla na lístku uvedena na následující pozici. Poté se opět vyřadí kandidát s nejnižším podporou voličů a jeho hlasy se znovu přenesou kandidátům na další označené pozici. Lístky, na nichž už nikdo na další pozici označen není, se vyřazují. Takto se pokračuje tak dlouho, dokud některý z kandidátů nepřekročí padesát procent.
Fakticky se jedná o simulaci dvoukolového většinového systému jen s tím, že k volbám jdou lidé pouze jednou. Rozdíl spočívá také v tom, že lidé už nemohou taktizovat s ohledem na dvojici, která se utká ve druhém kole, případně s ohledem na celorepublikovou situaci. Na druhou stranu vzhledem k notoricky nízké volební účasti ve druhých kolech by změna mohla zvýšit legitimitu Senátu, neboť první kola se konají současně s komunálními a krajskými volbami a účast je v nich tak podstatně vyšší.
Celý článek si můžete přečíst na webu denikreferendum.cz.

Senátoři navrhují jednokolové volby do Senátu. Vzroste účast, nepropadnou hlasy

Skupina senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD), Jiřím Šestákem (HOPB) a Eliškou Wagnerovou (nestr. za SZ) předložila návrh na změnu zákona o volbách do horní komory Parlamentu. Senátoři napříč různými politickými stranami navrhují po australském vzoru zavést pro volby do Senátu pouze jednokolovou volbu.

Lidé by nově na jednom volebním lístku určili pořadí kandidátů tak, jak by je v Senátu viděli nejraději. Hlasy pro ty méně úspěšné by se postupně přepočítávaly. Žádný hlas by tak nepropadl a volební výsledek by lépe odpovídal přání voličů. Nový volební systém by podle senátorů měl rovněž přispět ke zvýšení volební účasti.

Celý článek si můžete přečíst na webu denikreferendum.cz.

Systémem voleb by se mohly zabývat ústavní komise, zní ze Senátu

Případnými změnami volebního systému do Poslanecké sněmovny by se mohly společně zabývat senátní a sněmovní ústavní komise, míní autoři podnětu Ústavnímu soudu. Napadli v něm mimo jiné rozdělení Česka do volebních obvodů a způsob přepočtu hlasů na mandáty. O souladu nynějšího volebního systému s ústavou se debatovalo na dnešním semináři v Senátu.

Návrh soudu na zrušení volebního systému je podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) důvodný. “Je třeba už nečekat jen na zásah Ústavního soudu, ale být aktivní,” řekl novinářům Polčák, který skupinu navrhovatelů z řad senátorů před Ústavním soudem v záležitosti jako advokát zastupuje.

Hlavní navrhovatel podání, místopředseda horní komory Jiří Šesták z klubu Starostů připomněl, že ústavní komise jsou v obou komorách a už se vedla debata o jejich spolupráci. Bylo by podle něho také vhodné vyčlenit skupinu senátorů a poslanců, která by na záležitosti spolupracovala s politology a ústavními právníky. “To je ale spíše otázka nejbližší budoucnosti,” řekl novinářům.

Celý článek si můžete přečíst na webu Tyden.cz. K tématu jsem vystoupil také v Událostech České televize.

Volební zákon způsobuje nerovnost voličských hlasů

V Senátu jsme se dnes opět sešli kvůli debatě o změně volebního zákona. Jeho současná podoba ve svém důsledku způsobuje značnou nerovnost voličských hlasů. Ukažme si to na příkladu z loňských sněmovních voleb.

Hnutí ANO v nich získalo 1 500 113 hlasů a 78 poslaneckých mandátů. Pro zisk jednoho mandátu tedy potřebovalo 19 232 hlasů. Hnutí Starostové a nezávislí pak v týchž volbách získalo 262 157 hlasů a 6 poslaneckých mandátů. V porovnání s hnutím ANO však pro zisk jednoho mandátu potřebovalo více než dvojnásobný počet voličů, přesně 43 693 hlasů.

Myslím, že je na čase se s tímto pozůstatkem nechvalné opoziční smlouvy, kterou před dvaceti lety uzavřely ČSSD a ODS, rozloučit. A jsem rád, že podobné hlasy je stále více slyšet také z poslanecké sněmovny.